praktická péče o krajinu Podyjí – invaze – biodiverzita
Při managementu trnovníku akátu v NP Podyjí jsme postupně vyzkoušeli prakticky všechny známé metody regulace. Jednou z dříve široce uplatňovaných metod je metoda vysokých pařezů. Jejím principem je pokácení akátu na co nejvyšší pařez a následné olamování výmladků až do úplného odumření stromu. V tomto příspěvku se podíváme na úskalí této metody a důvody, proč jsme ji přestali v praxi používat.
číst dále
Po pěti letech pastvy se nabízí vhodná příležitost k prvnímu zhodnocení proměn pastviny exmoorských koní u Havraníků. Jednou z nejnápadnějších změn je radikální snížení plochy akátin, které byly z rozsáhlých porostů zredukovány na nepatrné zbytky. Tento příspěvek přináší stručný přehled celkového postupu, používaných metod a dosažených výsledků v rámci managementu trnovníku akátu na pastvině u Havraníků.
číst dále
Vlna červencových veder způsobila masivní žloutnutí akátu na mnoha lokalitách v NP Podyjí a širším okolí Znojma. V podobném rozsahu nebylo chřadnutí akátu během letních přísušků dosud pozorováno. Bude zajímavé pozorovat, jakým způsobem se akát s tímto mimořádným stresem srovná.
číst dále
Při likvidaci invazních nebo náletových dřevin využíváme dobře známého poznatku o tom, že dřeviny v druhé polovině vegetační sezóny ukládají zásobní látky do kořenů. Pokud v létě či na podzim ošetříme nežádoucí dřeviny herbicidem, účinná látka je zanesena do kořenů a dřevina přes zimu odumírá. Jak ale funguje injektáž invazních dřevin v případě časné jarní aplikace?
číst dále
V posledních letech se invazní dřeviny stále častěji likvidují injektáží. Protože jde u nás o poměrně novou techniku využívanou při regulaci invazních druhů, existují jen omezené údaje o časové náročnosti této metody. Jak dlouho trvá navrtat jeden strom nebo celý porost? Co ovlivňuje rychlost injektáže? V tomto příspěvku jsem se pokusil vyhodnotit terénní údaje z ošetřování akátu a pajasanu v Podyjí.
číst dále