Odstranění náletových dřevin metodou nátěru kmínků
V tomto příspěvku si popíšeme metodu nátěru herbicidu na kmínek nežádoucích dřevin. Metoda spočívá v aplikaci přípravku přímo na kmínek dřevin, bez jakékoli předchozí přípravy. U nás se tato metoda v praxi příliš nevyužívá, avšak u některých dřevin jde o vhodnou a velmi účinnou metodu. V některých situacích může být nátěr vhodnou alternativou k dalším metodám, jako je výřez dřevin nebo injektáž.
Na které dřeviny lze metodu použít?
Obecně lze nátěr použít na mladé jedince s dosud tenkou borkou. Jakmile borka ztloustne, účinnost výrazně klesá. Obvykle jde o jedince s maximálním průměrem kmínku do 2-3 cm.
Nátěr kmínku používáme na nejodolnější dřeviny, u kterých ostatní metody regulace selhávají nebo jsou méně účinné. Jde především o druhy, které špatně reagují při výřezu dřevin s nátěrem pařezů. Některé druhy i přes nátěr pařezů dokážou znovu obrazit, většinou z kořenů. Nátěr kmínků lze použít i jako alternativu k metodě částečného loupání kůry v případě hustých porostů nežádoucích dřevin. Pokud se zaměříme na správnou velikost dřevin, je přímý nátěr kmínků mnohem méně pracný než výřez se zátěrem pařízků.
Metoda byla vyvinuta v Maďarsku speciálně na pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), konkrétně jeho mladé jedince. V NP Podyjí používáme nátěr kromě pajasanu na další odolné druhy, jako je trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a také růže šípková (Rosa canina agg.). Právě na plané růže je nátěr kmínků asi vůbec nejvhodnější metodou. K nátěru se hodí malé a středně vzrostlé keře. Příklad vhodné lokality je na úvodní fotce, kde jde o opuštěnou louku zarůstající náletem mladých růží. Na staré, přerostlé růže nátěr účinkuj jen částečně. Dále máme odzkoušeno, že nátěr dobře funguje na mladé třešně nebo duby.
Používané přípravky
Pro přímý nátěr kmínků používáme hebicidní směs, jejímž základem je speciální smáčedlo (adjuvant). V současné době je toto smáčedlo dostupné pouze v Maďarsku pod názvem „Invasív“. Jeho použití v České republice je vázáno na oznámení o použití pomocného prostředku, které zasíláme Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému několik týdnů před aplikací.
Toto smáčedlo má dle bezpečnostního listu charakter jasně modré, neprůhledné, viskózní kapaliny s typickým zápachem. Formulace přípravku je suspo-emulze. Samotné smáčedlo nemá „ničivý“ účinek na dřeviny. Smáčedlo jen umožní průnik herbicidu do rostlinných pletiv přes borku.
V praxi je věc ještě složitější. Směs, kterou natíráme dřeviny, vzniká smícháním celkem 4 složek:
1) Smáčedlo (adjuvant): tvoří téměř 50 % celé směsi
2) Herbicid na bázi glyfosátu: tvoří asi 30 % celé směsi, máme odzkoušený přípravek Touchdown Quattro.
3) Voda: tvoří asi 20 % celé směsi
4) Herbcid na bázi metsulfuron-methylu: Není nezbytný, ale přídavek nepatrného množství zvýší celkový účinek na maximum. Používáme přípravek Savvy.
Pokud byste k nátěru použili jen čistý glyfosát, účinek bude (při nátěru kůry) velmi nízký. Glyfosát lze použít jen na opravdu tenké/mladé jedince s dosud zeleným kmínkem, někdy může účinkovat při nátěru vzrůstných vrcholů. Samozřejmě známe metodu částečného loupání kůry, kdy natíráme rány vytvořené nožem či mačetou.
V USA a dalších zemích používají k nátěru dřevin speciální herbicidy na bázi esterů (u nás se používá forma „amin“), které lze míchat s naftou či naftovým olejem. Nafta působí právě jako smáčedlo usnadňující průnik přípravku do dřeviny. U nás však tyto přípravky nejsou registrovány, stejně tak není povoleno používání nafty jako pomocného prostředku.
Provedení nátěru
K nátěru se nám osvědčil plochý štětec šířky 3-4 cm s prodlouženou rukojetí. V druhé ruce nosíme speciálně upravený kanystr s namíchanou směsí. Povinnou výbavou jsou nejen dlouhé gumové rukavice ale i kalhoty, příp. návleky odolné vůči chemikáliím. Přes sebepečlivější nátěr totiž dochází k poměrně velkému odstřiku kapek, zejména při ošetřování trnitých růží.
Na výšce nátěru nezáleží, ale vzhledem k odstřiku kapek je přece jen lepší natírat blíže země, tedy při bázi kmínku nebo v jeho střední části. U tenkých kmínků (do 1 cm) stačí natřít jednu stranu obvodu, u silnějších je spolehlivější natřít po celém obvodu. Natíráme úsek dlouhý asi 30-40 cm, dle výšky dřeviny. Pokud natíráme trsy (keře), vždy se snažíme natřít všechny výhony.
Termín ošetření
Nátěr kmínků lze provádět kdykoli během vegetačního období kromě časných jarních měsíců. V letním období se vyhýbáme aplikaci při vysokých teplotách nad 25 °C. Po nátěru by nemělo alespoň několik hodin pršet, aby nedošlo ke smytí přípravku. Účinek přípravku je poměrně pomalý. Po nátěru musíme nechat přípravek působit dostatečně dlouho, řádově měsíce.
Sami jsme nejvíce ošetřovali růže a pajasany začátkem července. Ještě v září vykazoval velký podíl dřevin určitou vitalitu. Malé dřeviny chřadnou rychleji, vzrostlé naopak velmi dlouho. Teprve po zimě herbicid zasáhl kořeny a naprostá většina dřevin už nevyrašila. O kompletním odumření se přesvědčíte až v létě nebo na podzim dalšího roku.
Odstranění dřevin
Odumřelé dřeviny odstraňujeme na podzim nebo v zimě nejdříve rok po ošetření – např. pomocí křovinořezu s pilovým kotoučem, silnější dřeviny motorovou pilou. Pokud některé výhony zůstaly živé, je vhodné je po výřezu ošetřit např. nátěrem pařízku. Pokud i tak některé keře obrazí, vzhledem k vysoké účinnosti této metody nemusí být na škodu, když tu a tam nějaký keř zregeneruje.
Při odstraňování keřů (růže) odumřelých po nátěru je dobré, že jsou keře proschlé a lze je rovnou likvidovat např. pálením. Drobné výmladky není zpravidla nutné odstraňovat, protože se rozpadnou sami.
Omezení a zápory
I přes vysokou účinnost a jednoduchost provedení má tato metoda určité nevýhody. Kromě omezené dostupnosti přípravku u nás se někdy stává, že některé šarže smáčedla vykazují nestabilitu. Ta se projevuje v tom, že kapalina, která má být správně vazká, aby dobře ulpěla na kmínku, se změní do vodnaté konzistence. Vodnatá směs potom stéká a nedrží na borce, čímž klesá účinnost.
Při nátěru kmínku musíte vždy počítat s tím, že účinek herbicidu se částečně projeví i v nejbližším okolí ošetřené dřeviny. Herbicid vždy „spálí“ prstenec okolní vegetace v okolí cca 10 cm. Nejspíš zde hraje roli postupný smyv části přípravku z kmene působením srážek, ale i přímý kontakt štětce s okolními rostlinami. Tento vedlejší efekt lze pozorovat i u metody částečného loupání, avšak u přímého nátěru byl efekt výraznější.
„Vypálení“ je na lokalitě patrné nejvíce v prvních pár týdnech a postupně mizí, někde může být patrné téměř rok. Ne vždy to však musí být problém. Obvykle vypálený prstenec obsadí byliny z okolní semenné banky, někdy dokonce ochranářsky významné druhy (pozoroval jsem např. koniklec, lomikámen apod.). Vždy je ale potřeba před aplikací zvážit, zda je na lokalitě tento vedlejší efekt přípustný
Pro někoho může být nevýhodou, že pro správný účinek je potřeba poměrně dlouhá doba. Dlouhé čekání je ale vyváženo vysokou účinností – většina ošetřených dřevin odumírá trvale.
Závěr
Přímý nátěr herbicidu na kmínek dřevin je u nás poměrně málo využívanou metodou, přitom dle zkušeností z NP Podyjí je tato metoda jednoduchá a vysoce účinná. K provedení potřebujeme směs herbicidu se speciálním smáčedlem. Metodu využíváme na nejodolnější dřeviny, jako je pajasan žláznatý, trnovník akát a plané růže. Nežádoucí dřeviny natíráme obvykle v létě nebo koncem vegetační sezóny a necháme je minimálně rok bez zásahu.
Dřeviny poté odstraňujeme v suchém stavu, nejdříve po roce od ošetření, např. pomocí křovinořezu s pilovým kotoučem. Dle charakteru lokality musíme brát v potaz, že herbicid má určitý vedlejší efekt na vegetaci v bezprostředním okolí ošetřených kmínků. Při práci týmu 4 pracovníků lze nátěrem ošetřit za den až 1 ha plochy zarostlé střední hustotou náletu.