Aplikace herbicidu postřikem na list

Aplikace herbicidu postřikem na list je jednou ze základních metod při odstraňování nežádoucích rostlin. Postřik využívají zemědělci, zahrádkáři, lesníci a další správci zeleně. V tomto příspěvku se zaměříme na využití postřiku na list při ochranářském managementu. Popíšeme si základní zásady správného postupu, nezbytné vybavení a nebudou chybět ani další užitečné tipy.

Kdy použít postřik na list?

Aplikace herbicidu postřikem na list přichází v úvahu jak při likvidaci bylin a trav, ale také dřevin. Postřik používáme tehdy, pokud neexistuje žádná jiná účinná metoda (např. sečení, vytrhávání, vykopání). Obecně je postřik na list určen k ošetření rostlin malého až středního vzrůstu, tedy bylin, trav, menších keřů, semenáčů nebo výmladků stromů. Rostliny vstřebávají účinnou látku herbicidu prostřednictvím listové plochy. Herbicid účinkuje při kontaktu se zelenými částmi rostlin, tzn. nepůsobí přes půdu, kořeny, kůru nebo neolistěné části.

U výmladků dřevin máme na výběr metodu částečného loupání kůry nebo postřik na list. Částečné loupání kůry je vhodné v případě méně početného výskytu výmladků nebo na lokalitách, kde chceme pracovat co nejvíce selektivně. Naopak postřik nasadíme tam, kde jsou husté porosty početných výmladků, jejichž loupání by bylo pracné a současně tam, kde stanoviště snese zasažení podrostu.

Příklady použití:

• Regulace invazních druhů: V Podyjí používáme postřiky na likvidaci křídlatek (Reynoutria), zlatobýlů (Solidago gigantea, S. canadensis), akátu (Robinia pseudoacacia), kustovnice cizí (Lycium barbarum), výjimečně také na husté semenáčky pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima). Z dalších druhů, k jejichž likvidaci je nezbytný postřik, můžeme uvést klejichu hedvábnou (Asclepis syriaca), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus), třapatky (Rudbeckia), astřičky (Symphotrichium) aj.
• Regulace expanzivních druhů: Postřikem můžeme potlačovat výmladky a mladé keře růží (Rosa), slivoní (Prunus), porosty ostružiníku (Rubus). Z bylin jsme místy zkoušeli postřikem potlačit kopretinu vratič (Tanacetum vulgare).
• Korekční zásahy: Postřik používáme v kombinaci s dalšími zásahy, např. k potlačení kořenových výmladků dřevin po vytrhávání dřevin bagrem, nebo na místech, kde došlo k výřezu dřevin bez ošetření pařezů herbicidem.
• Obnova porostu: Při obnově biotopu zarostlého nežádoucí vegetací může být herbicidní příprava vhodným řešením. Na uvolněnou půdu po aplikaci totálního herbicidu vyséváme směs cílových druhů, čímž urychlíme obnovu stanoviště. Jedná se o extrémní, nepříliš časté řešení, v situacích, kdy nelze zlepšit stav dalšími nástroji (sečení, pastva). Obdobně lze použít k obnově trávníků např. v zahradách a na sečených trávnících s nevyhovující druhovou skladbou.
• Regulace plevelů: Týká se použití v zemědělství nebo v zahradách, např. pro odplevelení záhonů s výskytem vytrvalých plevelů. V ochraně přírody většinou rostliny považované za plevely nestříkáme.
• Příprava a údržba pasek: Herbicidní přípravu před výsadbou sazenic využívají často lesníci. Po zalesnění se někdy provádí také postřik buřeně v prvních letech po výsadbě.
• Údržba staveb: Ve městech se setkáme s postřikem chodníků, obrubníků nebo vegetace v oplocení či podél zídek.

Načasování zásahu a vhodné podmínky

Postřik lze praktikovat v průběhu celé vegetační sezóny. V některých případech přichází v úvahu také zimní aplikace – pokud je cílová rostlina zelená, bude herbicid fungovat. Např. postřik ostružin lze provádět prakticky až do prosince.

U každého druhu se optimální doba aplikace liší. Ošetřované rostliny by měly být vitální, nepoškozené, s plným olistěním. Herbicid obvykle aplikujeme těsně před květem, v době maximálního vzrůstu a olistění. Jsou-li rostliny poškozené, počkáme, až znovu obrostou a vytvoří dostatečnou listovou plochu.

Pro dosažení maximální účinnosti aplikujeme herbicid za určitých podmínek. Teplota by neměla klesnout pod 5 °C a přesáhnout 25 °C. Nejvhodnější je teplota mezi 10 a 20 °C, žádný nebo velmi slabý vítr a dostatečná vlhkost vzduchu. Teplota má vliv na rychlost účinku – v létě je účinek viditelný v řádu dnů a projeví se vadnutím a zasycháním rostlin. Při zimním postřiku ostružiní začnou rostliny žloutnout až za několik týdnů.

Při dlouhodobějším suchu bývají rostliny utlumené a účinek herbicidu slábne. Alespoň pár hodin po aplikaci by nemělo pršet, jinak hrozí smyv přípravku. Ideální je aplikace hned po ránu v klidný, zatažený den, nebo naopak navečer. Ostré slunce a horko účinek snižují.

Vybavení a pomůcky

Základem pro aplikaci herbicidu postřikem na list je postřikovač. Při ochranářském managementu nejčastěji pracujeme se zádovým postřikovačem, tzv. pumpou, o objemu 10-15 litrů, užitečné jsou ale i menší ruční postřikovače o objemu 1-5 litrů. Rozsáhlá ohniska invazních druhů ošetřujeme také motorovým rosičem. V zahraničí se k aplikaci herbicidu stále častěji využívají drony nebo vrtulníky.

K dalším nepostradatelným pomůckám patří nádoby s čistou vodu (na přípravu postřikové kapaliny i oplach pomůcek), míchací nádoby, různě velké odměrky a postřiková tyč různých délek. Vyplatí se s sebou nosit také náhradní trysky a těsnění. Trysky vybíráme podle požadovaného výstřikového obrazce (úzký kužel, široký kužel apod.), množství uvolňované kapaliny a velikost kapek (rozhoduje také tlak postřikovače). Někdo využívá při postřiku ochranný plastový kužel. Během mé praxe se tato pomůcka nesvědčila, protože pod kuželem není dostatečně vidět, jak tryska pracuje.

Důležité jsou osobní ochranné prostředky, především rukavice, gumové kalhoty (návleky), příp. blůza, ochranné brýle a respirátor. Neměly by chybět staré hadry či jiné absorbční materiály pro případ nechtěného rozlití přípravku.

Používané přípravky

K ošetření nežádoucích rostlin používáme různé typy herbicidů. V ochraně přírody používáme nejčastěji totální herbicidy na bázi glyfosátu, méně také selektivní přípravky s účinnou látkou triclopyr a fluroxypyr. Ke zvýšení účinnosti je vhodné přidávat do postřikové kapaliny také smáčedlo či další adjuvanty. Problematická bývá aplikace v blízkosti vodních toků, kde platí přísnější pravidla a používají se jen přípravky registrované za tímto účelem.

Přípravky ředíme v souladu s etiketou daného přípravku. Obvykle připravujeme postřikovou kapalinu o koncentraci 2-5 %, výjimečně více. To je významný rozdíl oproti vysoce koncentrovaným směsím používaným při injektážích metodou navrtávání nebo částečným loupáním kůry, kde používáme ředění 50-75 %.

V etiketě přípravku musíme rovněž respektovat počet přípustných aplikací v jednom roce, příp. ochranné vzdálenosti od sousedních kultur a ochranné lhůty (pokud ošetřujeme v porostech s plodinami určenými ke konzumaci).

Důležitá je také kvalita používané vody. Vždy používáme čistou vodu z vodovou či studny! Vhodnější je voda s nižšími hodnotami tvrdosti. Příliš tvrdá voda může výrazně snižovat účinnost postřiku. Vyhneme se použití vody z přírodních zdrojů, která bývá kontaminována různými nečistotami, což může vést nejen ke snížení účinnosti, ale také ucpání postřikovače.

Postup provedení postřiku

Přípravné práce: Vhodné je se v předstihu seznámit s lokalitou, ve které budeme pracovat. Zmapujeme místa, kde se rostliny vyskytují, příp. si jednotlivé rostliny či jejich trsy označíme (páskou, dřevěným kůlem apod.). Rozsáhlé porosty si předem rozčleníme do úzkých pruhů, např. pomocí spreje, barevných pásek nebo zatlučených kůlů. Odhadneme také rozsah prací, abychom disponovali dostatečným množstvím vody.

Příprava postřikové kapaliny: Do míchací nádoby, resp. přímo do postřikovače nalejeme nejprve vodu, a to zhruba třetinu potřebného objemu. Poté přidáme odměřené množství herbicidu a dolejeme vodou do požadovaného objemu. Úplně nakonec přidáme smáčedlo, postřikovač uzavřeme a celou směs důkladně promícháme. Mícháme jen tolik směsi, kolik spotřebujeme! Směs nesnese delší skladování, maximálně pár dní v chladu a temnu.

Aplikace herbicidu: Pomocí postřikovače aplikujeme herbicid na jednotlivé rostliny, trsy, příp. celé porosty. Snažíme se rovnoměrně pokrýt celou rostlinu a postřik zastavíme v okamžiku, kdy jsou všechny listy pokryté postřikem a kapalina začíná odkapávat. Naopak se snažíme omezit nežádoucí úlet na okolní rostliny, příp. podrost.

Při ochranářském managementu provádíme většinou bodový postřik, tj. ošetření trsů či menších ohnisek, kdy cíleně stříkáme pouze na nežádoucí rostliny. Výjimečně provádíme plošný postřik, kdy herbicid aplikujeme na určenou plochu (např. porosty ostružiníku). Během postřiku se snažíme postupovat systematicky, abychom ošetřili všechny rostliny. Pro větší přehlednost můžeme ošetřené rostliny označit např. sprejem.

Po skončení postřiku: Všechny pomůcky důkladně opláchneme, u postřikovače nezapomeneme vymýt všechny části včetně trubic a trysek čistou vodou.

Následná kontrola: Účinek herbicidu se projeví vadnutím, žloutnutím či hnědnutím a postupným odumřením rostlin. Vynechané nebo přežívající rostliny ošetříme opravným postřikem pár týdnů po iniciálním ošetření.

Odstranění odumřelé hmoty: Při bodovém postřiku zpravidla není nutné odumřelé rostliny odstraňovat. U větších trsů a plošně rozsáhlejších ohnisek odumřelou hmotu odstraňujeme, např. sečením a důkladným vyhrabáním. Záleží také na následné péči o ošetřenou plochu. Pokud pracujeme na neudržovaných plochách (např. postřik zlatobýlů v břehových porostech), ponecháme je většinou přirozené sukcesi. Na sečených loukách, pastvinách a dalších udržovaných biotopech si plochu co nejlépe připravíme na následnou péči.

Pár tipů na závěr

Postřik je při správném provedení velmi účinnou a často nenahraditelnou metodou při péči o zeleň. Častým omylem je domněnka, že náš problém vyřešíme jednorázovým postřikem. Postřikem zasažená místa však mají sukcesí naprogramováno znovu zarůst. V lepším případě holá půda zaroste původní vegetací, často se ale mohou opět vrátit nežádoucí druhy. Bez speciálního přístupu se můžeme dostat do začarovaného kruhu nekončících postřiků. Postřik tedy vždy bereme jako první krok, velkého pomocníka při odstranění nežádoucích druhů, nikoli jednorázové řešení.

Pokud je postřik jen bodový, může být postačující ošetřenou plochu pravidelně sekat, aby se porost ustálil. Při plošnějším postřiku je dobré na holá místa aplikovat osev směsí trav a bylin. Příkladem může být plocha na závěrečném snímku tohoto příspěvku. Po 2 letech injektáže akátu a 3 letech postřiku porostu ostružiníku se díky ručnímu výsevu semen lokalita zásadně proměnila ve prospěch kvetoucích bylin. Kromě přímého výsevu semen může pomoci také aplikace zeleného sena, tj. travní hmoty posečené na sousedních plochách s kvalitní vegetací.

Doporučená literatura

Dort M., Görner T. a Kučerová J. (2021): Herbicidy a jejich použití v ZCHÚ. Ochrana přírody 3.

Harašta P., Peterka V., Řehák V., Talich P., Zapletal M., Gazdíková B. a Trávníčková Z. (2019): Správně a bezpečně. Používání přípravků na ochranu rostlin. Česká společnost rostlinolékařská, 168 s.

Harašta P. (2021): Pravidla pro správnou aplikaci přípravků. Www.agromanual.cz