Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Sdílení příspěvku

Invazní status: Dle katalogu Pyška et al. (2012) je mahónie cesmínolistá v České republice zařazena mezi zdomácnělé druhy, ačkoli v předchozí verzi katalogu (Pyšek et al. 2002) byla považována za druh invazní. Podle Černého a šedého seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) patří mezi lokálně rozšířené druhy s omezeným environmentálním dopadem (kategorie GL).

Oblast původu: Pochází se západní části Severní Ameriky, kde často roste v podrostu douglaskových lesů.

Rozšíření v ČR: Častá okrasná dřevina v parcích, zahradách a na hřbitovech, oblíbená pro vždyzelené větévky využívané k výrobě okrasných věnců. Těžiště výskytu leží v nižších a středních polohách (cca do 500 m n. m.). Z kultur často zplaňuje a proniká do křovin i lesních porostů.

Mahónie cesmínolistá - kvetoucí keř v lese u Konic
Keř mahónie v lese poblíž Konic. V zimě se prozradí stálezelenými listy a brzy zjara nápadnými žlutými květy.

Základní popis: Vždyzelený listnatý keř vysoký 1-2 m. Letorosty šedožluté, dřevo nápadně žluté. Složené listy jsou tvořené 2-6 páry lístků, které jsou tuhé, lesklé a mají ostnitě zubatý okraj. Květy citrónově žluté. Plodem jsou tmavomodré bobule kulovitého tvaru o průměru asi 8 mm, na povrchu ojíněné.

listy mahónie
Mladé listy mahónie počátkem května
plody mahónie
Plody mahónie

Možná záměna: Zejména v plodném stavu je mahónie cesmínolistá typický, snadno poznatelný druh, nápadný navíc v zimě vždyzeleným růstem. Podobá se u nás vzácně pěstovaným druhům Mahonia repens nebo M. bealei, které však nezplaňují. Laiky je někdy mahónie zaměňována za cesmínu ostrolistou (Ilex aquifolium).

Ekologické nároky, fenologie: Na stanoviště a živiny nepříliš náročný druh, nevadí jí sucho, ani krátkodobé zaplavení. Dobře roste na otevřeným stanovišti, ale snáší rovněž zastínění, a tak často roste v lesním podrostu. Při silnějších mrazech mahónie namrzají, ale dobře regenerují. Kvete brzy zjara, v dubnu a květnu, plody dozrávají v létě a jsou oblíbenou potravou ptáků, kteří jsou hlavním vektorem šíření.

Situace v Podyjí: V Podyjí má lokální, roztroušený výskyt a lokality jsou známé především z jihovýchodního okraje. Nejpočetněji roste v blízkosti obcí v prostoru mezi Hnanicemi a Znojmem a zahrádkářských kolonií (Kraví hora, Hradiště). Na západě Podyjí se ojediněle vyskytuje u Vranova n. Dyjí a Čížova. Většinou ji najdeme v křovinách, v člověkem silně změněných lesních porostech, hojná je podél železniční tratě Znojmo-Šatov. Výjimečně roste i v přírodě blízkých lesích (Hnanice).

Zdá, že druh zde byl dlouhou dobu přehlížen, anebo se rozšířil až v poslední době, protože všechny nálezy z Podyjí pocházejí z období po roce 2010. Zatím má výskyt mahónie v území roztroušený charakter, většinou jde o lokality jednotlivých keřů nebo menších skupin. Pro stále častější výskyt a pronikání do přirozených společenstev je třeba tomuto druhu věnovat pozornost a nově vzniklá ohniska preventivně odstraňovat.

Mahónie cesmínolistá - keře v zimním lese
Místy proniká do přírodě blízkých lesů (Hnanice, les nad Danížem)
Mahónie cesmínolistá - kvetoucí semenáč v lese
Častý je výskyt v blízkosti Znojma (Gránické údolí)

Metody regulace: Mahónie cesmínolistá po výřezu dobře regeneruje jak z pařezu, tak kořenů. K zabránění opětovného růstu je tedy potřeba aplikovat herbicid na řeznou plochu. Ještě účinnější je jedince se silnějším kmínkem ošetřit injektáží navrtáváním. Tenké jedince, příp. výmladky po výřezu můžeme ošetřit metodou částečného loupání kůry. Musíme ale důsledně ošetřit každý jednotlivý výhon. Na husté porosty lze použít bodový postřik, avšak nutností je kvalitní pokrytí listové plochy a přidání vhodného smáčedla, protože listy jsou pokryté voskovitou kutikulou. Postřik je nejúčinnější při aplikaci na jaře nebo počátkem léta na plně rozvinutou listovou plochu.

výmladky mahónie na vřesovišti po frézování
Žlutě kvetoucí výmladky mahónie po předchozím zfrézování keřů na Havranickém vřesovišti.

Literatura

Křivánek M. (2006): Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt., 1818, mahónie cesmínolistá. p. 123-124. In: Mlíkovský J. & Stýblo P. (eds.): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. ČSOP, Praha, 496 pp.

Kus Veenvliet J., Veenvliet P., de Groot M. & Kutnar L. (eds.) (2019): A Field Guide to Invasive
Alien Species in European Forests
. Nova vas: Institute Symbioisis, so. e.; Ljubljana: The Silva Slovenica Publishing Centre, Slovenian Forestry Institute.

Pergl J., Sádlo J., Petrusek A., Laštůvka Z., Musil J., Perglová I., Šanda R., Šefrová H., Šíma J., Vohralík V. & Pyšek P. (2016): Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. NeoBiota 28: 1-37.

Pyšek P., Sádlo J. & Mandák B. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech Republic. – Preslia 74: 97–186.

Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion pattern. Preslia 84: 155-255.

Zelený V. (1988): Mahonia Nutt. – mahonie. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 478–480, Academia, Praha.


Sdílení příspěvku