Kustovnice cizí (Lycium barbarum)
Invazní status: Kustovnice cizí (Lycium barbarum) je dle katalogu Pyška et al. (2022) v České republice zařazena mezi invazní druhy. V Černém a šedém seznamu invazních druhů (Pergl et al. 2016) figuruje jako lokálně rozšířený druh se středním environmentálním a omezeným socio-ekonomickým dopadem (kategorie BL2).
Negativní dopad na přírodní ekosystémy známe kromě ČR také ze Slovenska, Rumunska nebo Lotyšska. Přírodní ekosystémy ohrožuje kustovnice zarůstáním v podobě hustých, obtížně prostupných porostů a hromaděním silné vrstvy odumřelé biomasy. Tím silně mění zasažené prostředí a vytlačuje místní druhy. Její invaze může lokálně ohrožovat zejména cenné stepní trávníky nebo xerofilní křoviny. V blízkosti lidských sídel se bez údržby stává nepříjemným plevelem zarůstajícím pozemky a stavby.
Oblast původu: Přirozený areál kustovnice cizí zahrnuje východní část Středomoří, včetně Malé Asie. Podle některých autorů pochází z Číny a do Středomoří byla zavlečena.
Rozšíření v ČR: Těžištěm výskytu jsou teplé oblasti nižších a středních poloh. V horách chybí. První zplanělý výskyt je evidován v roce 1870. Dříve se vysazovala v intravilánech jako okrasná dřevina, příp. do živých plotů nebo jako ochranná dřevina podél komunikací. V současnosti zažívá boom v „biozahradách“ jako zdroj plodů považovaných za léčivé (goji), přičemž často není rozlišována od blízce příbuzné kustovnice čínské (Lycium chinense). Mimo intravilány snadno zplaňuje a rychle se šíří, např. podél zahrad a cest, na neudržovaných místech, ve vinicích, nebo na železničních náspech.
Základní popis: Listnatý keř vysoký 1-3 m, s dlouhými obloukovými větvemi. Větve jsou šedé, nevýrazně pětihranné, porostlé tenkými, asi 5 mm dlouhými kolci. Listy jednoduché, krátce řapíkaté, kopinatého tvaru. Květy růžovofialové, vzácně také bílé. Plodem vejcovitá bobule červené nebo oranžové barvy. Roste jako keř rozrůstající se do stran kořenovými výstřelky. Snadno se množí kořenovými řízky.
Ekologické nároky, fenologie: Při záměrném pěstování je kustovnice oblíbená pro svoji nenáročnost. Jde o světlomilný druh osídlující dobře osluněná stanoviště. Preferuje spíše půdy s vyšším obsahem živin a nepříliš vysychavé, ale dokáže přežívat i na suchých nebo dokonce mírně zasolených půdách. Kvete od května do srpna.
Možná záměna: Typický druh, zaměnitelný snad jen za blízce příbuzné druhy kustovnic.
Situace v Podyjí: V NP Podyjí se kustovnice vyskytuje poměrně vzácně. Výskyt v samotném národním parku známe pouze na třech místech: Havraníky (okraj vřesoviště), Popice (Popické kopečky) a Hradiště (terasy nad přehradou). Dalších několik desítek lokalit registrujeme v ochranném pásmu na jihovýchodě území mezi Znojmem a Hnanicemi. Nechybí však ani na západě území, kde roste poměrně hojně ve Vranově nad Dyjí a vzácně také v Lukově.
Nejproblematičtější je lokalita na okraji Havranického vřesoviště. Místo se nachází v blízkosti obce a údajně sloužilo za minulého režimu jako skládka odpadu (stavební suť, zbytky z výroby bot). V současné době jde o ruderalizovaný suchý trávník z poloviny zarostlý téměř souvislým porostem kustovnice (celkem asi 0,25 ha).
Hojnější je výskyt mimo NP Podyjí na východním Znojemsku nebo v přilehlém Rakousku (Weinviertel), kde je obtížným plevelem na vinicích a okrajích stepních lokalit.
Možnosti regulace: Celkově patří kustovnice k problematickým, obtížně odstranitelným druhům, zejména pokud jde o staré, neudržované porosty, které často porůstají zídky, ploty apod. Sečení, frézování či jiné mechanické metody kustovnici jen zmladí. Účinné odstranění kustovnice přichází v úvahu jen při použití herbicidu. Vzhledem k charakteru růstu je u běžných keřů kustovnice nejpraktičtější postřik na list. Keře stříkáme v plně olistěném stavu těsně před květem nebo těsně po odkvětu. Pokud keře chřadnou, např. během horkého letního počasí, počkáme s postřikem na „oživení“ keřů po silnějších deštích. Jednotlivé keře s dostatečně silným kmínkem lze ošetřit injektáží navrtáváním. Jednotlivé šlahouny lze dobře ošetřit také metodou částečného loupání kůry.
Účinný může být i nátěr řezných ploch pařízků, avšak vzhledem k tvorbě početných kořenových výmladků jde o pracnou metodu. Přestárlé keře můžeme nejprve vyřezat, natřít pařezy a počkat do příští sezóny, kdy dostříkáme regenerující výmladky. Rozsáhlé přestárlé porosty by šlo také vytrhat bagrem a poté likvidovat výmladky postřikem na list. U všech metod nám lépe fungovaly přípravky na bázi glyfosátu, oproti selektivnímu triclopyru.
Literatura
Skalická A. (2000): Lycium L. – kustovnice. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 248–249, Academia, Praha.
Pyšek P., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Kaplan Z., Pergl J., Pokorná A., Axmanová I., Čuda J., Doležal J., Dřevojan P., Hejda M., Kočár P., Kortz A., Lososová Z., Lustyk P., Skálová H., Štajerová K., Večeřa M., Vítková M., Wild J. & Danihelka J. (2022): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (3rd edition): species richness, status, distributions, habitats, regional invasion levels, introduction pathways and impacts. Preslia 94: 447–577.